Nudí vás stále dokola bojovat o záchranu světa, vést války za dobrou věc a vůbec, otravuje vás nasazovat své virtuální zdraví jen proto, že je to tak správně? Pak je tu pro vás Team Fortress 2, kde je zábava na prvním místě!
Team Fortress se před lety objevil jako modifikace pro první Half-Life a získal si tehdy velkou oblibu. Jenže od té doby uplynula spousta času a jak už to tak bývá, věci se mění. Valve si vzala tuhle hříčku do parády a vystavěla na jejích základech samostatnou hru, kterou nabízí jako součást Orange Boxu. A myslím, že nebude žádným překvapením, když řeknu, že se jedná o počin nadmíru kvalitní.
Princip hry je velice jednoduchý a ve své podstatě geniální. V jednoduchosti je přeci síla. Dva znepřátelené týmy se snaží porazit jeden druhý za použití ničivých zbraní (více či méně potrhlých) a důvtipu. Cíle jsou jasné - ukrást tajné dokumenty z hlubin nepřátelské základny, nebo zabrat území kontrolované protivníkem. Ke zdárnému splnění mise je zapotřebí nejen dobrá muška a dostatek munice, ale především spolupráce s ostatními hráči v týmu. Ta je svým způsobem přirozeně zajištěna potřebou různých povolání. Ostatně každému hráči sedí jiný styl hry a tak si každý přijde na své.
Postav je na výběr celkem devět, rozdělených do třech skupin. Defenzivně založeným jedincům se jistě bude zamlouvat trojce Demoman, Heavy a Engineer. První z nich je expert na exploze a granátomet v jeho rukách dokáže nadělat solidní paseku. Heavy je typický Arnold s maxi rotačním kulometem, kterému nemůže odporovat takřka nic, ovšem kvůli tomu je výrazně omezen v rychlosti chůze. Engineer je jednoduše inženýr - chlápek, co je přes všechna ta technická heblata, ale s brokovnicí to taky umí. Defenzivní skupina je zastoupena postavami Pyro, Soldier a Scout. Poslední z jmenovaných je do začátku hraní asi nejvýhodnější. Jeho palebná síla je sice malá, ovšem rychlostí se mu nikdo nevyrovná, což nováčkovi umožňuje důkladně prohlédnout terén a zjistit co a jak. Kategorii support tvoří Medic, Sniper a Spy. O jejich významu jistě není třeba se rozsáhle rozepisovat. Každé z povolání má svůj účel a jeho absence v týmu může vést k brzkému konci mise a výhře nepřítele.
Ve správný čas na správném místě
Tahle logistická poučka má své využití i v TF 2. Nejde o to získat co nejvyšší skóre, primárně se musí celý tým soustředit na splnění úkolu, a to bez správného načasování a soustředění sil na důležitém místě prostě nejde. Pokud například musíte zajistit obranu strategického bodu, nemůžete se s týmem rozprchnout po mapě a snažit se ulovit co nejvíce fragů. Inženýři musí vybudovat obranné věže, odstřelovači obsadit výhodné pozice a tak dále. V jádru je vše intuitivní, ovšem ani dobrá strategie nemusí být nutně klíčem k úspěchu. Akce je hodně dynamická a vývoj bitek se mění během vteřin. Stačí chvilka nepozornosti a obrana se hroutí jako domeček z karet. K celkové akčnosti přispívá také koncepce map, které jsou relativně malé a není v nich těžké se orientovat. Nestane se tak, že byste při prvním spuštění hry tápali, kterým směrem se vydat. Bojiště je vždy blízko, co by z báze kamenem dohodil.
Zuřivé boje
Nováčka může zprvu zaskočit jistá nepřehlednost bojů, kdy se na relativně malém prostoru střetává 18 i více hráčů najednou, ovšem celkem brzy se rozkouká a přijde té zběsilosti na chuť. Teoreticky by zde mohl, při takto zuřivých přestřelkách, nastat problém s kradením fragů. Znáte to jistě z jiných multiplayerových akcí, kde se v souboji jeden na jednoho bijete s protivníkem a když ho už takřka máte, přiskotačí váš spoluhráč, dorazí ho, připíše si body a vy ostrouháte. Tomuhle naštěstí autoři z Valve prozíravě předešli. V TF 2 je zaveden systém asistencí, takže body za zabití dostanou oba zúčastnění. Podobných drobností, které zpříjemňují hraní, je zde více než dost. Za zmínku stojí například možnost pomsty. Pokud vás někdo z protivníků zabije několikrát za sebou, jste vyzváni k vykonání krevní msty. Nad hlavou tohoto nepřítele se objeví boxovací rukavice a pokud ho pošlete do věčných lovišť, nedostanete žádné extra body, ale hra vám příjemně aplauduje a vy můžete mít pocit zadostiučinění. Je to maličkost, ale hraní tím získává nádech osobní zainteresovanosti, která je ale brána s nadsázkou a pořádným nadhledem.
Herní minimalismus
TF 2 obsahuje pouhých šest map, z nichž každá představuje jeden herní mód. V zásadě jde stále o to samé, jen v různých podobách. Například na mapě Dustbowl jeden tým brání určené body a druhý se je snaží dobýt. Pokud pozici ovládne nepřítel, již ji nelze získat zpátky. Mapa Granary funguje stejně, jen s tím rozdílem, že lze ztracené body znovu získat. Vinou nízké variability úkolů a malého počtu map TF 2 časem ztrácí na zajímavosti, což by ovšem nemuselo být trvalé. Jistě na sebe dlouho nenechá čekat pořádná várka map a modifikací od fanouškovské komunity.
Doba trvání jednotlivých herních kol je omezena, takže se nemusíte bát nekonečného přetahování se se soupeřem o strategické pozice na mapě. Pokud se ovšem žádné z nesvářených stran nepodaří do časového limitu vyhrát, přichází ke slovu náhlá smrt. Týmy se střetnou ve finálním souboji, kde je rozhodující pouze dobrá muška, dostatek střeliva a medik stojící poblíž. Nic jiného v této řežbě důležité není. Vyhrává ta strana, která má po skončení více přeživších. Je to jednoduché a efektivní řešení, které poskytne jednoznačný výsledek.
Jako z grotesky
Komiksová grafika hru příjemně odlehčuje a zobrazovanému násilí dává groteskní punc. Když vidíte Scouta jak honí s malou baseballovou pálkou nebohého Engineera, kterému zrovna došla munice a musí přebít, nelze si nevzpomenout na věčného tuláka Charlie Chaplina nebo na dvojici Laurel a Hardy a jejich vylomeniny. Přispívají k tomu také vynikající animace postav, které jednoduše nemají chybu a člověk se musí smát, jen vidí nějakou postavičku běžet kolem. Technické zpracování je celkově bez kazu. Source engine dělá svou práci skvěle, hra je nenáročná na hardware a přitom vypadá dobře. Zvukové stránce také není co vytknout.
Závěr je jednoznačný. Team Fortress 2 je zábavnou hrou s vyváženou hratelností, které ovšem chybí trochu více různorodosti v úkolech a mapách. Zamrzí také absence počítačem řízených protivníků, takže bez připojení k internetu si nelze zahrát. Nicméně zápory jsou minimální. Faktem tak zůstává, že TF 2 je skvělou hrou u které se budete královsky bavit a časem, díky fanouškovským přídavkům, bude zrát jako víno.
